Via Ferrata Sierra del Hacho [K3/K4] – reportáž z výstupu

Via Ferrata Sierra del Hacho je zajímavá zajištěná cesta v blízkosti městečka Gaucín ve střední části Andalusie (cca 60 km od Gibraltaru, cca 40 km od Rondy, cca 125 km od Malagy). Cesta je hodnocena stupněm K3/K4 podle španělské škály (což odpovídá přibližně obtížnosti C/D v evropském měřítku). Jak název napovídá, ferrata vede po svazích pohoří Sierra del Hacho (součást pohoří Betická Kordillera) a v nejvyšším bodě překonává nadmořskou výšku 900 m. Zvu vás na reportáž z jejího zdolání!

Obsah

• Via Ferrata Sierra del Hacho – nejdůležitější informace
• Přístup k ferratě
• Průběh ferraty
• Vrchol a sestup z ferraty
• Mapa výletu

Via Ferrata Sierra del Hacho – nejdůležitější informace

• Via Ferrata Sierra del Hacho je hodnocena stupněm K3/K4 ve španělské škále (kde K1 je nejjednodušší úroveň). Cesta je tedy určena lidem se zkušenostmi s tímto typem aktivity a návykem na expozici.
• Ferrata se nachází asi 6 km od městečka Gaucín v centrální Andalusii. Auto lze nechat přímo pod začátkem přístupové cesty, souřadnice: 36°31’51.3″N 5°20’54.0″W, odkaz na mapu. Přístup pod skálu trvá cca 20-30 minut, ale kvůli špatnému značení může způsobit navigační problémy.
• V našem případě celý výlet zabral přibližně dvě hodiny (samotný průchod ferraty trval cca 45 minut; hodně času jsme „promarnili“ hledáním správné přístupové a sestupové cesty).
• Pro bezpečný pohyb na via ferratě musíte být vybaveni speciálním setem: úvazkem, tlumičem pádů a přilbou. Ferratové vybavení jsme si přivezli z Polska v odbaveném zavazadle (celá sada váží cca 2 kg).
• Stojí za to vědět, že součástí standardního vybavení ve Španělsku je slaňovací pomůcka. V důsledku toho mnoho zdejších cest obsahuje lanovky (tyrolské traverzy). Před vstupem na ferratu se vyplatí pečlivě zkontrolovat její trasu, abyste nebyli uprostřed nemile překvapeni (bez speciálního zařízení se přejet nedá, a obejít tyrolku není vždy možné). Na ferratě Sierra del Hacho se nachází jedna tyrolská traverza, ale lidé bez potřebného vybavení ji naštěstí mohou obejít spodem. Díky tomu lze cestu absolvovat bez speciálního slaňovacího vybavení.

Přístup k ferratě

K ferratě Sierra del Hacho přijíždíme přímo po absolvování jiné blízké cesty – Castillo del Águila v městečku Gaucín. Cesta nám zabrala pár minut a vedla mezi řídce osídlenou, sluncem vypálenou krajinou střední Andalusie. Několik set metrů před příjezdem na správné parkoviště se zastavujeme před… zavřenou bránou. Nejdříve jsme trochu zmatení, ale brzy nám dochází, že je to jen zábrana pro zde se pasoucí dobytek. Bránu tedy otevíráme, projíždíme mezi jednotlivými hospodářstvími a necháváme auto na vybraném parkovišti (odkaz na mapu, nadmořská výška: cca 600 m). O tom, že jsme na správném místě, nás informuje žlutá cedule s názvem ferraty, orientačním časem přechodu a topo obtížnosti.

Z parkoviště začínáme nabírat výšku širokou polní cestou. Po několika stech metrech narazíme na charakteristický znak se symbolem ferraty, za kterým se vydáváme doprava. Dále pokračujeme mírně strmým svahem, procházíme mezi množstvím pichlavých exemplářů středomořské flóry. V určitém momentu si uvědomujeme, že jdeme už dobrých pár desítek minut, a po ferratě ani vidu ani slechu. Závěr? Inu, s největší pravděpodobností jdeme špatně.

Nejbližších pár desítek minut trávíme prohledáváním svahu při hledání začátku ocelové cesty. Když se nám konečně podaří ferratu najít, ukazuje se, že jsme původně odbočili příliš doleva. Správný postup přístupu je následující: po vstupu do oblasti s o něco vyšší vegetací se vyplatí držet se spíše vpravo na docela dobře viditelné stezce. Poté je třeba stoupat svahem nahoru podél drátěného plotu. V určitém místě narazíme na branku, za kterou se nachází samotný vstup na ferratu Sierra del Hacho. Inu… nebylo to snadné, ale jsme tady. Čas chytit se skály!

Průběh ferraty

Ferratu bych popsal jako příjemnou, ale bez nějakých zvláštních charakteristických prvků. Začínáme překonáním vertikální stěny po pevných ocelových kramlích (úsek hodnocený jako K2). Následně procházíme krátkým převisem za K3 – poměrně silovým, ale dobře zajištěným a bez větších technických obtíží.

Již po 10 minutách lezení přicházíme k další atrakci ferraty – průchodu malou jeskyní za K1. Ten je ovšem zcela fakultativní – otvor lze bezpečně obejít z boku.

Za jeskyní se objevuje alternativa – můžete buď využít 85metrovou tyrolskou traverzu, nebo tento úsek překonat zcela běžně, chůzí po travnatém svahu. Protože nemáme speciální slaňovací pomůcku, volíme druhou z uvedených variant. Ostatně, i kdybych měl veškeré potřebné vybavení, nejsem si jistý, zda bych se odvážil využít 80metrovou tyrolku. Měl bych pochybnosti o to víc, že jsme se v místních průvodcích dočetli, že konstrukce je špatně „zalomená“, což může vyvolávat určité pochybnosti o „dojezdu“ do cíle.

Po překonání úseku pod tyrolkou přicházíme k další etapě po kramlích, hodnocené jako K3. Úsek je velmi podobný tomu, co jsme dělali předtím: silový, ale bez větších problémů. Tímto způsobem přicházíme k charakteristické stěně, kde kdysi býval 12metrový žebřík za K4. Aktuálně konstrukce již není (zůstalo pouze ocelové lano) a ferrata obchází skálu z pravé strany po snazších traverzech za K2.

Posledním akcentem ferraty je příjemný komín za K3. Abyste ho překonali, musíte vyšplhat po velkých kramlích a následně udělat velký krok nad štěrbinou. Celková bilance ocelové cesty činila 250 metrů převýšení a… cca 40 minut zábavy. Co mohu říct – krátké, ale intenzivní…

Vrchol a sestup z ferraty

Po dokončení ferraty vystupujeme ještě na blízký vrchol Sierra del Hacho, měřící 902 m n. m. Z vrcholu se otevírá nádherné panorama na okolní hory, včetně jednoho z vyšších pohoří v tomto regionu, Sierra de las Nieves. Kromě toho je Sierra del Hacho známá i tím, že za dobré viditelnosti lze odtud spatřit obrysy Gibraltarské skály, a dokonce i vyvýšeniny na marockém pobřeží. Při dnešním horku nemohla být průzračnost vzduchu ideální, ale… zdá se mi, že Herkulovy sloupy rozeznávám.

Mnoho času na vrcholu netrávíme. Za prvé – tlačí nás čas, a za druhé – během odpočinku jsme napadeni rojem místních mušek. Vyrážíme tedy na cestu zpět, přičemž volíme jihovýchodní směr. Abych byl upřímný, ani teď se nám nedaří „na první dobrou“ trefit tu správnou variantu doporučovanou v průvodcích. Chvíli se motáme v okolí vrcholu a hledáme správnou cestu.

Naštěstí správnou variantu nacházíme poměrně rychle. Zpočátku je stezka špatně viditelná, ale čím jsme níže, tím je trakt širší, výraznější a stále zřetelnější. Neustálé výhledy, bohatství zdejší flóry a teplé paprsky večerního slunce způsobily, že sestup jsem si zapamatoval jako poněkud monotónní, ale zároveň neobyčejně atmosférický. Cesta z vrcholu k autu nám zabrala cca 40 minut, tedy v součtu více než samotný průchod ferraty :D. Dobrodružství to ale bylo opravdu fajn!

Datum výletu: 3. června 2026

Statistiky výletu: 3 km; 325 metrů převýšení; cca 2 hodiny

Děkuji, že jste věnovali čas čtení mého příspěvku! Pokud chcete mít přehled o novém obsahu, zvu vás ke sledování mého Facebooku a Instagramu! Budu vděčný za každé „to se mi líbí“, komentář a sdílení. Pokud považujete můj obsah za hodnotný a chcete mě podpořit, zvu vás k pozvání na virtuální kávu na buycoffee.to.

Mapa výletu