Minčol (1 394 m) – nejvyšší vrchol Oravské Magury

Minčol (1 394 m n. m.) je nejvyšší vrchol Oravské Magury, málo známého pohoří patřícího do slovenské části Západních Beskyd. Tyto hory okouzlují prázdnými stezkami, půvabnými pastýřskými holemi a rozsáhlými panoramatickými výhledy na blízké Tatry, Malou Fatru, Chočské vrchy a Slezské Beskydy. V tomto příspěvku se budu věnovat popisu výstupu na vrcholy Minčol (1 394 m n. m.) a Kubínska hoľa (1 346 m n. m.) z obce Hruštín. Příjemné čtení!

Obsah

• Start z Hruštína
• Z Príslopu hřebenem Oravské Magury
• Mokradská hoľa
• Putování na Kubínskou hoľu
• Hala Kubínská a Minčol
• Vasiľovská hoľa a návrat do Hruštína
• Mapa výletu

Start z Hruštína

Využívaje krásného červencového dne, několik minut po deváté hodině se hlásím ve slovenské obci Hruštín (cca 700 m n. m.). Auto nechávám v centru vesnice na parkovišti před obchodem COOP Jednota. Hruštín leží na území historické Oravy a žije v něm o něco více než 3 tisíce obyvatel. Obec byla založena v polovině 16. století v důsledku intenzivní valašské kolonizace. Mimochodem, Valachy přinesené pastýřství se na Horní Oravě rozvíjelo tak rychle, že už v roce 1619 se v tomto regionu páslo na 24 tisíc ovcí! (zdroj).

Trekking zahajuji po krajnici Hlavní ulice, která je součástí slovenské státní silnice č. 78. Po 2,5kilometrovém stoupání přicházím na sedlo Príslop (807 m n. m.). Nachází se zde hostinec, velké parkoviště a autobusová zastávka. Název sedla je odvozen z valašského jazyka a znamená… prostě sedlo. Je to zároveň vysvětlení záhady, proč je v Beskydech tolik Príslopů.

Z Príslopu hřebenem Oravské Magury

V sedle volím širokou pěšinu vedoucí přímo hustým lesem. Už po chvíli si uvědomuji, že na zvolené trase chybí jakékoli turistické značení. Kontroluji mapu a… jasně. Ukazuje se, že ze sedla vybíhají tři varianty směrem na západ – dvě z nich jsou cyklostezky, jedna je červená turistická značka. Protože se momentálně nacházím na trase pro cyklisty, vcházím do lesa a po krátké chvíli se probíjím na správnou cestu. Červená značka se ukazuje jako stejně široká a velmi dobře značená. Během prvního kilometru po opuštění sedla moje cesta dvakrát ostře zatáčí: nejprve doprava a pak doleva. Kromě toho je během následujících 10 kilometrů stezka již zcela rovná a neustále vede hlavním hřebenem Oravské Magury.

Na úseku přibližně dvou kilometrů od opuštění sedla červená značka stoupá o cca 200 výškových metrů. Není to sice velké převýšení, ale je citelné. Další průběh trasy je naopak zcela mírný – až po samotný Minčol člověk ani pořádně necítí, že jde do kopce. Stezka nyní vede hustým lesem s jasnou dominancí smrku. Kráčí se mi tu velmi dobře – čistý vzduch, jemný šum větru, blažené ticho, slovem, ideální beskydský výlet.

Mokradská hoľa

Po 4,5 kilometrech od opuštění sedla přicházím na rozlehlou pastýřskou holi s výhledem na nižší hřebeny Oravské Magury, údolí řeky Hruštínka a na Slezské Beskydy – např. na Babí horu, Pilsko a Rysianku. Na slovenských mapách nese polana název Mokradská hoľa, na turistickém rozcestníku v terénu Lihôčanská hoľa. Přiznávám – tady jsem zcela propadl kouzlu okamžiku. Hole fascinuje svou krásou, a ačkoliv to možná zní vzletně, Oravská Magura se pro mě ukázala být zdrojem mnohem větší radosti, než jsem očekával.

Co je však obzvláště zajímavé, všechny tyto idylické hole mají antropogenní charakter. Valašští pastýři vypalovali hole s použitím tzv. žárové techniky s cílem získat rozsáhlé plochy pro pastvu ovcí a dobytka. Ačkoliv o bači a juhasy je již v Beskydech nouze, jejich hole zůstaly a těší oči turistů, kteří sem zavítají. Další věcí, kterou jsem v Oravské Maguře postřehl, je velmi malý počet lidí na stezce. Navzdory teplému nedělnímu dopoledni bych počet lidí potkaných na hlavním hřebeni tohoto pohoří spočítal na prstech jedné ruky.

Putování na Kubínskou hoľu

Po přechodu přes Mokradskou hoľu přicházím na zalesněný vrchol hory Dva pne (1 205 m n. m.). Když se tak dívám na starou tabulku, v duchu si říkám: zajímalo by mě, kde bylo víc lidí – na Mount Everestu nebo možná právě tady? Chvíle přestávky na svačinu a pokračuji ve své lesní procházce. Necelý kilometr chůze a přicházím k další kulminaci hlavního hřebene – na Čierny vrch (1 319 m n. m.). Na tomto úseku okolní vegetace výrazně klesá a kolem stezky se stávají viditelnými četné porosty kosodřeviny. Takto sestupuji do mělkého sedla a následně dosahuji druhého nejvyššího vrcholu Oravské Magury – Kubínskou hoľu (1 347 m n. m.). Vrchol je zarostlý, proto nenabízí výhledové kvality.

Hala Kubínská a Minčol

Z Kubínské hole sestupuji do sedla se stejným názvem (1 310 m n. m.). K červené značce se zde připojuje žlutá trasa vedoucí z centra Dolného Kubína. Já pokračuji v chůzi hřebenovou cestou a zahajuji finální stoupání na Minčol, hlavní cíl mého výletu. Procházím právě přes Halu Kubínskou – další dnešní rozlehlou pastýřskou holi. Nejvíce mě okouzluje obrovský prostor tohoto místa – není těžké si představit, že se zde kdysi mohly pást stovky zvířat. Kouzlo tomuto místu dodává rdesno hadí kořen, které pokrývá většinu hole jemným narůžovělým kobercem.

Při dobré viditelnosti se z Haly Kubínské rozprostírá fantastické panorama směrem na západ – na Chočské vrchy (s charakteristickým Velkým Chočem), Západní Tatry, Velkou Fatru a Nízké Tatry. Ačkoliv viditelnost již není nejlepší, stále mám pocit, že výhledy jsou opravdu pěkné. Na Minčol (1 394 m n. m.) se vyškrábu ve 12:10 hod., tedy přibližně tři hodiny po opuštění Hruštína. Na vrcholu nacházím tabuli s popsaným panoramatem (také směrem na západ), horní stanici lyžařského vleku SKI PARK Kubínska hoľa a meteorologickou stanici. Průzračnost vzduchu stále nechává hodně přát, ale přesto na mě výhled na Velký Choč a údolí mezi Oravskou Magurou a Chočskými vrchy dělá velký dojem. V tomto údolí se nachází město Dolný Kubín, které je nejběžnějším výchozím bodem na Minčol. V areálu lyžařského střediska fungují četné downhillové tratě, ale osobně žádného nadšence horské cyklistiky na vrcholu nevidím.

Zajímavé je, že na mapy.cz u vrcholu Minčola svítí i piktogram označující chatu. Musím vás však zklamat, že na nejvyšším vrcholu Oravské Magury takový objekt prostě není. To, co je na mapě označeno jako chata, se v terénu ukazuje jako zničený dřevěný přístřešek. Eh… trochu škoda. Již po činu jsem si zjistil, že v Oravské Maguře funguje jen jedna turistická chata a je to Chata na Kubínskej holi (cca 1 100 m n. m.), ležící na žluté značce z Dolného Kubína do zmíněného sedla se stejným názvem.

Po přestávce na svačinu se vracím na červenou značku. Neuplyne ani deset minut, když stojím u tabulky s nápisem Minčol. Znamená to, že skutečný vrchol se nachází o něco západněji od budov, které jsem míjel dříve, a je zcela zalesněný.

Vasiľovská hoľa a návrat do Hruštína

Červená značka běží dále ve směru na obec Zázrivá a já odbočuji doprava na modře označenou naučnou stezku. Cestička je poměrně úzká, ale její průběh ani značení mi nečiní větší problémy. Po 750 metrech ve výšce cca 1 280 m n. m. se naučná stezka připojuje k modré turistické značce. Je to varianta z Haly Kubínské, která obchází hlavní vrchol Minčola. Stezka traverzuje úbočí Zadného Minčola a následně mírně klesá směrem k poslední dnešní pastýřské holi – Vasiľovská hoľa (1 139 m n. m.).

Vasiľovská hoľa je další okouzlující polana nabízející idylické výhledy na okolní vrcholy Oravské Magury. Středem hole vede lyžiarský vlek, pod kterým je vedená žlutá turistická značka. Touto značkou musím zdolat devět kilometrů až do samotného Hruštína. Úsek po sjezdovce je dost strmý a slabě značený, ale na vzdálenosti jen jednoho kilometru umožňuje ztratit více než 200 výškových metrů. U dolní stanice vleku funguje Horský Hotel Kristína, v jehož restauraci si dopřeji drobnou radost v podobě nealkoholického Birellu.

Posledních osm kilometrů dnešního výletu zdolávám po asfaltové cestě vedoucí podél potoka Hruštínka. Cesta vede nejprve lesem, poté mezi zelenými poli, až nakonec přichází k zástavbě Hruštína. Úsek je poměrně jednotvárný, proto ho zdolávám poklusem. Zatímco na hřebeni Oravské Magury bylo dnes velmi pusto, asfaltový úsek žluté značky se zdá být poměrně oblíbený u cyklistů. V Hruštíně se hlásím zpět krátce po 14. hodině, což mi umožňuje uzavřít okruh za něco málo přes 5 hodin. Oravská Magura byla skvělá, velmi rád se sem ještě někdy vrátím!

Datum výletu: 6. července 2025

Statistiky výletu: 24,5 km; 730 metrů převýšení

Děkuji za čas strávený čtením mého příspěvku! Pokud chcete být informováni o novém obsahu, zvu vás ke sledování na Facebooku a Instagramu! Budu vděčný za každý lajk, komentář a sdílení. Pokud považujete můj obsah za hodnotný a chcete mě podpořit, zvu vás pozvat mě na virtuální kávu na buycoffee.to.

Mapa výletu