Leskowiec se nachází ve východní části Malých Beskyd (Beskid Mały). Tyčí se do výšky 922 m n. m., což z něj činí třetí nejvyšší vrchol celého pohoří – po Čupelu (930 m n. m.) a Łamané Skale (929 m n. m.). Leskowiec je oblíbeným cílem pěších výletů díky atraktivním panoramatům, chatě PTTK a nedaleké Horské svatyni Matky Boží Královny horalů na Groni Jana Pavla II. Osobně je to pro mě vrchol výjimečný, protože… je to první hora, kterou jsem kdy zdolal. Poprvé jsem sem vystoupil o prázdninách roku 2009 a od té doby jsem se sem mnohokrát vrátil. Jeden z takových návratů jsem popsal v tomto článku. Srdečně vás zvu k přečtení reportáže!
Oblast Leskowce nabízí hustou síť turistických tras. V tomto článku se budeme věnovat okruhu z obce Krzeszów, ale je to jen jedna z mnoha možných variant. Po značených trasách se na Leskowiec dostaneme také z obcí Tarnawa Dolna, Śleszowice, Mucharz, Świnna Poręba, Ponikiew nebo Rzyki.
Obsah
- Krzeszów – sedlo Władysława Midowicza
- Chata PTTK na Leskowci
- Groń Jana Pawła II – svatyně
- Na vrchol Leskowce
- Sestup z Leskowce po žluté značce
- Mapa výletu
- Leskowiec z Krzeszowa – návrhy na rozšíření výletu
- Bibliografie
Krzeszów – sedlo Władysława Midowicza
Mojí dnešní společnicí je Ada, které jsem chtěl Leskowiec ukázat už dávno. Náš vztah trvá už tři měsíce, a tak je nejvyšší čas ukázat jí horu mého dětství, která leží jen pár kilometrů od rodného domu mojí maminky. Výlet začínáme v Krzeszowě (obec Stryszawa). Auto zde lze bez problémů nechat na parkovišti u kostela nebo, blíže k trasám, u obchodu sítě Lewiatan. My volíme druhou možnost, ovšem s tím, že v obchodě předem nakoupíme (podle varovné tabule slouží parkoviště výhradně zákazníkům, jinak hrozí odtažení vozidla). V samotném Krzeszowě stojí za pozornost půvabný novogotický kostel Panny Marie Ustavičné pomoci, postavený v letech 1901–1903 a vysvěcený v roce 1906. Ze silnice nad kostelem se otevírá úžasné panorama na celý masiv Leskowce a blízkou Łamanou Skalu.
Z Krzeszowa na vrchol Leskowce vedou dvě turistické trasy: červená (úsek Malé beskydské magistrály; o něco delší, ale mírnější) a zelená, později žlutá, což umožňuje vytvořit zajímavý okruh. My dnes začneme první zmíněnou variantou a sestoupíme tou druhou. Červená značka z Krzeszowa vyžaduje od turisty překonání cca 440 výškových metrů na vzdálenosti něco málo přes 6 kilometrů.
První půl kilometr trávíme mezi domy krzeszowské osady Podchlebówka. Poté vycházíme na otevřené pole a naše trasa vede v sousedství malého potoka. Z tohoto důvodu je zde obvykle blátivo a v době tání nebo po větších deštích je třeba počítat s drobným zaplavením trasy. V zimě zde naopak může být dost kluzko. Po zdolání asi čtyř set metrů přicházíme k půvabné kapličce, kterou nechal v roce 1861 postavit Tomasz Harańczyk. Za námi se rozprostírá výhled na zástavbu Krzeszowa a nad ním se tyčící horu Żurawnica. Poté pokračujeme v cestě po červené značce, obklopeni idylickými polanami a intenzivní jarní zelení. Něco málo přes kilometr od opuštění parkoviště překračujeme hranici lesa a vstupujeme do Krajinného parku Malé Beskydy.



Trasa vede převážně hustým lesem, ale tu a tam se nám otevřou půvabné polany. Nejkrásnější z nich se nachází ve výšce cca 650 m n. m., v místě, kde se k značené stezce připojuje polní cesta z targoszowské osady Role. Otevírá se z ní dokonce panorama směrem na východ. Zpočátku trasa stoupá velmi mírně; o něco strmější začíná být až ve výšce cca 700 m n. m. (cca 4 kilometry od opuštění parkoviště v Krzeszowě). Další výškové metry nabíráme v obklopení střídavě majestátních karpatských bučin a kouzelných luk. Mimochodem, některé z nich jsou skvělým místem pro sběr borůvek (v Beskydech se pro ně používá výraz „borówka“, což je v Polsku lokální specifikum). Po celé délce je cesta široká a skvěle značená.
Tímto způsobem po 5,5kilometrové procházce dorazíme do sedla Władysława Midowicza (cca 875 m n. m.), zasloužilého propagátora horské turistiky, dlouholetého hospodáře chaty na Markowych Szczawinach a značkaře první trasy na Leskowiec (tento počin vykonal koncem 20. let 20. století). Na tomto místě odbočíme doprava, abychom se po pouhých pár minutách ocitli u chaty PTTK na Leskowci.




Chata PTTK na Leskowci
Chata PTTK na Leskowci je jedním ze dvou objektů tohoto typu v celých Malých Beskydech (druhá se nachází na Magurce Wilkowické). Nabízí 32 lůžek, teplá jídla a v posledních letech prošla výraznou dostavbou. Během slunečných víkendů chata tepe životem, odevšad je slyšet veselý hovor turistů a poutníků a ve vzduchu je nezřídka cítit vůně grilování. Od chaty se otevírá krásný výhled jižním směrem. Vidět je odtud mimo jiné skupina Żurawnice, část pásma Jałowce, pásmo Policy a Babia Góra. A dnes? Dnes jsem odtud ke svému překvapení spatřil i Tatry. Věděl jsem, že naše nejvyšší hory jsou z Leskowce vidět, ale vždy jsem předpokládal, že je to možné jen v mrazivých dnech (kdy je průhlednost vzduchu samozřejmě mnohem lepší).
Chata byla uvedena do provozu v prosinci 1932. Místo vybral Władysław Midowicz a nákup pozemku i stavbu objektu zajistila wadowická pobočka Polského turistického spolku (PTT). Během druhé světové války byl v chatě ubytován malý oddíl německých vojáků, vyslaných sem k boji proti partyzánům působícím v okolních lesích. V roce 1945 dostali vojáci dokonce rozkaz objekt spálit. Naštěstí přispěchal na pomoc tehdejší hospodář chaty Jan Targosz z Targoszowa. Opil okupanty několika lahvemi samohonky, což účinně zastavilo jejich zápal i nekalé úmysly. Uvnitř chaty stojí za pozornost krásná vlastivědně-turistická mapa wadowického kraje, kterou v roce 1982 nakreslil Władysław Worytko.
U chaty PTTK se nachází stanice horské služby GOPR, meteorologická stanice a jeden z největších turistických uzlů v této části Beskyd. Od chaty na Leskowci vycházejí trasy: žlutá do Świnne Poręby, zelená do Jamniku, modrá do Tarnawy Górne, černá do Śleszowic, modrá do Wadowic přes Ponikiew, zelená do Andrychowa, černá do Rzyk-Jagódek a žlutá do Krzeszowa přes Targoszów. Za pozornost stojí i samotný rozcestník u chaty. Je umístěn vedle charakteristického kamene s vytesanými obrysy stop. Jsou to tzv. „Hrabské boty“ (Hrabskie Buty), tedy památka na zdolání Leskowce čtrnáctiletou hraběnkou Marysiou Wielopolskou a jejím opatrovníkem Romanem Taubem v roce 1898.
Ceny v chatě na Leskowci bych označil za docela přijatelné: za slušný kuřecí řízek s hranolky dnes platím něco málo přes 30 zlotých. Mimochodem, mám pocit, že dříve jsme k poplatkům v horských bufetech přistupovali jinak. Kdysi byly ceny v chatách výrazně vyšší než ty dole. V současné době už však, mám pocit, žádné velké rozdíly nejsou.




Groń Jana Pawła II – svatyně
Několik minut chůze od chaty PTTK se nachází další zajímavý vrchol – Groń Jana Pawła II (898 m n. m.). Název vrcholu nevznikl náhodou. Karol Wojtyła, pocházející z blízkých Wadowic, byl ve svém mládí stálým návštěvníkem chaty PTTK na Leskowci. Naposledy toto místo navštívil v roce 1970, tedy již jako kardinál. Proto, aby uctili jeho zásluhy, rozhodl se wadowický PTTK v roce 1981 přejmenovat dosavadní Jaworzynu právě na Groń Jana Pawła II. Toto rozhodnutí vyvolalo určité kontroverze kvůli nepsanému pravidlu o nepřejmenovávání vrcholů po lidech (zejména ještě žijících). Nakonec však byl v roce 2004 nový název hory schválen v nařízení ministra vnitra a administrativy.
V roce 1995 byla na polaně na jižním svahu Groně díky úsilí místních věřících postavěna zděná Svatyně Matky Boží Královny horalů. V jejím interiéru se nachází mimo jiné papežský trůn, na kterém Jan Pavel II. seděl během své návštěvy ve Skoczowě v roce 1995. Kaple v současnosti patří k farnosti sv. Martina v Andrychowě. Mše svaté se tam slouží jen příležitostně, ale obvykle se těší velké oblibě místních obyvatel.
Kromě svatyně najdeme na Groni také malou vyhlídkovou plošinu, ze které se otevírá, pro změnu od Leskowce, výhled směrem na sever, tj. panorama na malé pásmo Bliźniaků, obec Ponikiew, Wadowice a Andrychów.

Na vrchol Leskowce
Cesta od chaty na vrchol Leskowce (922 m n. m.) vede širokou stezkou mezi buky a trvá nám sotva pár minut. Na vrcholu se nachází rozlehlá vyhlídková polana, na které ještě před dvaceti lety bačové pásli ovce. Protože chov těchto zvířat výrazně poklesl, místo rok od roku postupně zarůstá. Polana však stále nabízí jedno z nejkrásnějších panoramat Malých Beskyd.
Panorama z Leskowce se otevírá především na masiv Babí hory (Babia Góra), pásmo Policy a pásmo Przedbabiogórskie. Na pravé straně, už trochu zakryté stromy, prosvítá Pilsko. Ve dnech s výjimečně příznivým počasím lze z Leskowce zahlédnout dokonce i Tatry – mezi Babí horou a Policí se tehdy otevírá výhled na části Západních Tater s Błyszczem a Starorobociańským Wierchem. Vlevo od Policy pak spatříme Lomnický štít, Baranie rohy a Ľadový štít ve Vysokých Tatrách. O tom, že taková možnost vůbec existuje, jsem se dozvěděl jednoho krásného prosincového dne – přiznám se, že výhledem na Tatry jsem byl tehdy silně zaskočen.
Na polaně na Leskowci se nachází dřevěný turistický přístřešek, miléniový kříž postavený v roce 2000, kámen připomínající oběti smolenské katastrofy z 10. dubna 2010, stožár s bílo-červenou vlajkou postavený u příležitosti 100. výročí znovuzískání nezávislosti Polska a také pro turisty užitečná grafika s popsaným panoramatem z vrcholu.




Sestup z Leskowce po žluté značce
Na vrcholu Leskowce trávíme delší chvíli a poté zahajujeme sestup po žluté značce. Naše cesta nyní vede širokou a dobře značenou lesní stezkou. Je to zde docela strmé, což na jednu stranu umožňuje rychlou ztrátu výšky, ale na druhou stranu vyžaduje zachování zvýšené koncentrace. Ve výšce cca 700 m n. m. vycházíme z lesa do targoszowské osady Podbucznik. Nyní jdeme po betonových panelech hned vedle nových rekreačních domků. Před námi se však otevírá nádherný výhled na Babí horu. Po několika stovkách metrů chůze naše trasa opět odbočuje ze zpevněné cesty. Jdeme nyní přímo přes kouzelnou zelenou louku. Tímto způsobem, za doprovodu pěkných výhledů, sestupujeme k osadě Wieczorki.
Několik set metrů po asfaltu a hlásíme se u další malé kapličky. Na tomto místě vede trasa přímo přes potok – jeden z přítoků Targoszówki. Překročení potůčku obvykle nepůsobí větší potíže; širší bývá jen v době jarního tání. U kapličky volíme zelenou značku vedoucí směrem do centra Krzeszowa. Zajímavé je, že podle mapy touto trasou vedou společně zelená a žlutá značka – v terénu jsou však značky výhradně zelené. Stezka je zde znatelně užší, ale stále velmi pohodlná.





Příštích půl kilometru nám uběhne během mírného lesního stoupání na malý vrchol Gronik (530 m n. m.). Nachází se zde goralská kaplička Panny Marie Růžencové, kterou v roce 1896 postavili místní horníci. Ukazuje se totiž, že jak Gronik, tak blízká Harańczykowa Góra byly kdysi místy těžby železných rud. Z Groniku do Krzeszowa vede trasa otevřeným terénem. Jdeme nyní překrásnou zelenou polanou s pěknými výhledy na okolní kopce. Po ujití asi kilometru se vracíme mezi zástavbu Krzeszowa. Sestupujeme k hlavní silnici a vracíme se na parkoviště u Lewiatana. Bylo to překrásné, zelené a jarní!
Datum výletu: 14. června 2025
Statistiky výletu: 14 km; 550 výškových metrů
Děkuji, že jste věnovali čas přečtení mého příspěvku! Pokud chcete mít přehled o novém obsahu, zvu vás ke sledování na Facebooku a Instagramu! Budu vděčný za každý lajk, komentář a sdílení. Pokud považujete můj obsah za hodnotný a chcete mě podpořit, zvu vás k pozvání na virtuální kávu na buycoffee.to.



Mapa výletu
Leskowiec z Krzeszowa – návrhy na rozšíření výletu
Osobám toužícím po delších okruzích mohu doporučit nesestupovat z Leskowce po žluté značce, ale místo toho zůstat na hlavním hřebeni Malých Beskyd. Po červené značce lze sestoupit do sedla Beskidek (805 m n. m.), přes které se kdysi zvažovalo vedení asfaltové silnice ze Suché Beskidzké do Andrychowa. Tam lze odbočit na tzv. „stezku buků“ (szlak buków), cestu značenou bílým čtvercem s červenou úhlopříčkou. Není to oficiální trasa PTTK, proto její průběh momenty přestává být zcela zřejmý. Umožňuje však o něco rozšířit náš okruh a zavede turistu do údolí říčky Targoszówki a samotného Targoszowa. Půjdete-li po hlavní silnici směrem na Kuków, dojdete do osady Wieczorki.
Zájemcům o ještě delší variantu doporučuji putovat po Malé beskydské magistrále až k hoře Smrekowica (885 m n. m.). Na rozcestí pod vrcholem sestoupíme na zelenou značku vedoucí přes zalesněný hřeben Černé hory (Czarna Góra, 808 m n. m.). Vyjdeme tak v kouzelné osadě Snakówka s pěknými výhledy na okolní vrcholy. Poté na moment opět vstoupíme do lesa, abychom se nakonec vynořili zpoza stromů v osadě Wieczorki. Popis zmíněné trasy najdete v mém příspěvku o Łamané Skale.
Bibliografie
- Truś Radosław, Beskid Mały. Przewodnik, Oficyna Wydawnicza Rewasz, Pruszków 2023.
