Krawców Wierch a Gruba Buczyna v pohoří Beskid Żywiecki: Průvodce po krásách pohraničí

Krawców Wierch (1 084 m n. m.) a Gruba Buczyna (1 132 m n. m.) jsou vrcholy ležící ve skupině Pilska v pohoří Beskid Żywiecki. Oba vrcholy se nacházejí v těsné blízkosti, na modré turistické značce, která vede po polsko-slovenském hraničním hřebeni (úsek mezi sedly Glinka a Bory Orawskie). Širší turistické veřejnosti je známější první z uvedených vrcholů, a to díky horské chatě (bacówce) PTTK na půvabné louce Hala Krawcula, která se nachází v jeho blízkosti. K objektu vedou dvě značené trasy: žlutá z obce Glinka a modrá přes hřeben Straceńca ze Złatné. V tomto článku se zaměřím na první z uvedených variant. Srdečně vás zvu!

Obsah

• Start v obci Glinka
• Traverz svahů hory Glinka (929 m n. m.)
• Horská chata pod Krawcowym Wierchem
• Hala Krawcula – vyhlídky
• Gruba Buczyna (1 132 m n. m.)
• Návrat do Glinky
• Mapa výletu
• Bibliografie

Start v obci Glinka

Je čas oběda, když s rodinou přijíždíme na parkoviště v obci Glinka, okres Ujsoły (souřadnice: 49.4619103N, 19.1672128E, výška: cca 600 m n. m.). Parkoviště se nachází v centrální části vesnice, poblíž dobrovolných hasičů a víceúčelového hřiště s venkovní posilovnou. Ještě děláme poslední nákup potravin v blízkém obchodě a vyrážíme na žlutou značku. Trasa začíná asfaltovou cestou položenou mezi základní školou a místní kaplí.

Silnice stoupá poměrně prudce vzhůru, což umožňuje rychlé získávání výškových metrů: něco málo přes kilometr a už jsme o 200 metrů výše. Asfalt brzy ustupuje nejprve betonovým panelům a později hliněno-kamenitému podkladu. Jdeme nyní lesy a malebnými loukami, čas od času míjíme ojedinělá stavení. Již po cca 15 minutách od zahájení treku se před našima očima otevírá sympatické panorama na nedaleký Muńcuł (1 165 m n. m.) a Mału Rycerzowu (1 207 m n. m.). Méně než dva kilometry od výchozího bodu v Glince míjíme odbočku ke Kubiesówce, soukromé turistické chatě položené ve výšce 868 m n. m.

Traverz svahů hory Glinka (929 m n. m.)

Dále jdeme hustým smrkovým lesem a traverzujeme z jihu úbočí vrcholu Glinka (929 m n. m.). Na úseku dalších dvou kilometrů naše cesta vede širokou, mírně stoupající stezkou. Okolí je velmi příjemné: typický beskydský klidný les, místy protkaný travnatými mýtinami. Protože srpnové slunce dnes pálí velmi silně, možnost úkrytu v listnatém stínu považuji za výjimečnou výhodu. V horní části trasy, ve výšce cca 910 m n. m., začíná žlutá značka běžet souběžně se značkou zelenou. S přibývající výškou se mezi stromy začínají objevovat stále zajímavější panoramata na blízké vrcholy pohoří Beskid Żywiecki.

Horská chata pod Krawcowym Wierchem

Něco málo přes hodinu od odchodu z obce Glinka jsme na překrásné louce Hala Krawcula (1 020 – 1 070 m n. m.). Je to rozlehlá mýtina rozprostírající se na mírných západních svazích Krawcowego Wierchu. Kdysi byla louka využívána k pastvě, ale od poloviny 20. století se pastva ovcí v Beskidě Żywieckém téměř úplně zastavila. Na louce stojí malá turistická chata – bacówka PTTK pod Krawcowym Wierchem. Díky své poloze v určité vzdálenosti od hlavních turistických tras Beskidu Żywieckiego je toto místo mnohem klidnější než jiné podobné objekty v regionu. Chata nabízí 35 lůžek a bufet, kde si ostatně objednáváme lahodné pirohy.

Bacówka pod Krawcowym Wierchem vznikla v roce 1976 jako součást zajímavé koncepce významného činovníka PTTK Edwarda Moskały. Tento muž si všiml, že beskydské horské chaty praskají ve švech pod náporem účastníků firemních výletů či univerzitních pochodů. Podle Moskały byla tato situace vysoce nevýhodná pro individuálního turistu, který hory prochází s těžkým batohem, vědomě a s láskou k přírodě a horským panoramatům. Tento činovník proto zahájil projekt výstavby sítě chatek PTTK – malých turistických ubytoven založených na stejném projektu, které neměly za cíl generovat zisk, ale spíše sloužit kvalifikované (tj. individuální) turistice. V samotných Beskydech Edward Moskała otevřel deset takových objektů a často tím vyplnil důležité mezery v místní infrastruktuře. Kromě Krawcowego Wierchu funguje v Beskidě Żywieckém ještě druhá podobná chata – na louce Hala Rycerzowa.

Hala Krawcula – vyhlídky

Po občerstvení v chatě stoupáme do vyšších partií louky Hala Krawcula. Z mýtiny se otevírá překrásný, idylický výhled směrem na západ a jihozápad. Před námi vyčnívají vrcholy Muńcuł, Bendoszka Wielka, a také Malá a Velká Rycerzowa. Po pravé straně se našim očím otevírá panorama na Rachowiec a hlavní hřeben Slezských Beskyd (včetně Baraniej Góry a Skrzyczne). Vlevo zase vidíme vrcholy polsko-slovenského hraničního pásma (mj. Jaworzyna, Wysoka Magura) a v druhém plánu vyčnívající vrcholy Malé Fatry. Je to skutečně nádhera!

A odkud se vzal název Hala Krawcula a Krawców Wierch? Říká se, že na żywiecké zemi žil kdysi mimořádně talentovaný krejčí (polsky „krawiec“). Když se místní hrabě dozvěděl o vynikajícím řemeslníkovi, nechal si od něj ušít překrásný kožich. Krejčí pracoval pod obrovským tlakem, protože trestem za neuspokojivé dílo mělo být veřejné stětí. Naštěstí se kožich hraběti zalíbil natolik, že jeho tvůrce dostal do vlastnictví celou louku. Od té doby krejčí v létě pásl ovce a v zimě v salaši vytvářel překrásné oblečení.

Gruba Buczyna (1 132 m n. m.)

V tuto chvíli se většina naší party chystá na sestup, ale my s Martinou se rozhodujeme výlet ještě o kousek prodloužit. Vystoupáme tedy nad louku Hala Krawcula a noříme se do hustého smíšeného lesa. Pár metrů nad mýtinou žlutá stezka končí a my se ocitáme na hraničním hřebeni. Odbočujeme doleva na slovenskou modrou stezku. Tímto způsobem po chvíli dorazíme na samotný vrchol Krawcowego Wierchu (1 084 m n. m.). Následně zůstáváme na modré značce a zhruba kilometr postupujeme směrem na východ. Cesta je zde pohodlná a široká, ale poměrně monotónní. Stezka vede hustým lesem a jen místy se vpravo otevírají výhledy na Pilsko a okolní vrcholy.

Z Krawcowego Wierchu sestupujeme do mělkého sedla (cca 1 060 m n. m.) a poté překonáváme krátké, ale intenzivní stoupání na vrchol porostlý hustým křovím – Gruba Buczyna (Hrubá Bučina, 1 132 m n. m.). Vrcholy tohoto typu obvykle nazývám „horami pro znalce“, protože skutečně jen málokterý turista má potřebu se sem vydávat. Kdybychom pokračovali po modré stezce dále, po pěti kilometrech bychom dorazili k podmáčenému sedlu Bory Orawskie a ještě dále na Palenicu a Munczolik. Opačným směrem od Krawcowego Wierchu vede hřebenová cesta v délce tří kilometrů k sedlu Glinka, kde se nachází polsko-slovenský hraniční přechod.

Návrat do Glinky

Na Grubej Buczyně otáčíme zpět a sbíháme do Glinky stejnou cestou, jakou jsme sem dorazili. Mimochodem, běhání v Beskydech je opravdu skvělá věc: profil hor je většinou poměrně mírný a díky této formě lze velmi efektivně a rychle překonat méně zajímavé úseky plánované trasy. Nakonec jsme v údolí zhruba v 17:00. Na Krawcowie Wierchu jsme tak strávili příjemné, rodinné odpoledne spojené se zajímavými výhledy a hodnotným běžeckým tréninkem. Ideální den!

Datum výletu: 16. srpna 2024

Statistiky výletu: 14 km; 600 metrů převýšení

Děkuji za čas věnovaný přečtení mého příspěvku! Pokud chcete mít přehled o novém obsahu, sledujte mě na Facebooku a Instagramu nebo se přihlaste k odběru newsletteru! Budu vděčný za každé „to se mi líbí“, komentář a sdílení. Pokud považujete můj obsah za hodnotný a chcete mě podpořit, můžete mi koupit virtuální kávu na buycoffee.to.

Mapa výletu

Bibliografie

• Figiel S., Franczak P., Janicka-Krzywda U., Krzywda P., Beskid Żywiecki. Przewodnik, vydání IV, vydavatelství Rewasz, Pruszków 2023.